Ze snů

Autor: TomášC, 29.9.2012, Básně

  

oblaka jako závoj měsíční dámy
rozhrnuly cestu hvězdným poutníkům
dívky s vlasy s vůní loňské slámy
odcházejí k cizím prázdným pomníkům

ztracený další okamžik včerejších snů
ona s hlavou plnou zármutku v dlaních
on s nehybnýma očima na zbytek dnů
bez dalších probuzení sladkých ranních

doufala že ráno zase přijde
obejme a pak ji políbí a bude jen s ní
a večer a až slunce zajde tak neodejde
že bude její první a taky i poslední

den za dnem mizejících perutí
možná je na cestách do nekonečných míst
on ve snech nekonečných bez hnutí
nebude nikdy v tvých očích číst

prokletí milenci ubožáci nepochopení
hlupáci s neznámým utrpením v očích lidí
všechno už napořád zůstane nic se nezmění
jeden druhého na věky do konce dnů neuvidí

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>