Zapomínám na spoustu věcí,neměl bych

...


Autor: Lukáš Filip , 7.10.2009, Básně

  

Zapomínám na okamžik

střetnutí za děravou asfaltkou
do města
směšných kravat a kožených tašek přes ramena

Slunce zívalo absurditou
časného rána

Kohouti pantomimou
u táboráku
česaly si hřebeny dlažebním pazourkem

(jak povrchní drůbež hřejeme si na prsou)

A spodina dvounohé společnosti
probouzela se
ze snů o Havaji

do spodniček dluhů

(Když vejce snáší realita)


Když svlíkala si zrna kávy
převařenou vodou

ukusovala chleba se sádlem
(namazaným s obou stran)

do rukou chytala agónický masařky
z hnojiště
kde vykvetla divizna
načernalými květy

(na zadku lesknul se jí akutní nedostatek lásky)



Zapomínám na okamžik
kdy zahlídnul jsem tě

v gumákách poraněnou
tíhou čerstvý rosy

v zástěře unavenou
prioritama
zavšivenýho
zamasařkovanýho
života

ve vlasech slámu
(podestlaný myšlenky na útěk)

a na tvářích


krev mrtvýho kohouta



Zapomínám na okamžik
chudoby modrých očí

Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.

Zobrazeno 13x (přihlášenými uživateli)

Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)