Záplaty na nebe z kůže odlupuji.
kosti z těla rozdávám,
by podepřely klenbu vesmíru.
Oči Bohu zapůjčuji
pro slzy, které posbírám
polibkem z tváře hladovému.
Poslední zrnko z mého prachu
z každé bolavé molekuly
sypu rovným dílem.
Na bránu boží, na patníky
pro lásku, pro útěchu
pro odpustek s vínem.
Do plamenů pekelných
z druhé hrsti přihazuji
by žárem smrtelných shořelo
jak první neviný hřích.
Hnisavé trny z rány vytrhuji
tobě, sobě, pro jedno jediné slovo..
Hodnocení:4.25 (celkem: 17, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 38x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
No tedy, zni to jako báseň z dávné doby, kdy se panovník blahořečil před lidem.
Takže příjemná změna... pro mě trochu méně stravitelné, težkopádné, ale já težko můžu soudit. Prostě dobré
Zabili nevinnost | Na rozloučenou | V pokoji lampa svítí | . | Prodala dívčí pokoru