Silně bojuješ s formou, strukturou a myšlenkou.
Tahle trojce musí stát k sobě čelem, ne zády.
Co píšeš, psalo se stovky let před námi a bude i po nás.
Neposouváš se. A neumím se zbavit dojmu, že snažíš se k "někomu" přiblížit.
Snad český poetický undeground? (Stejně jako vloni - chytří ví, na čí koleno mířím).
Doporučil bych načítat rozdílné autory a snažit se z každého si vzít i kousek.
Třeba zkus přepsat jejich díla svými slovy.
Vázaný je těžká disciplína, člověk musí umět pracovat s rytmem a jazykem.
Tady skládáš slabiku k slabice. Víc, nic.
Zkus se vyvarovat určitým slovům a nahradit je vlastní metaforou, jazykovou přesmyčkou, čímkoliv... protože slova jako "duše, láska, život, temnota, slzy etc." jsou už příliš zatížena ve světě poezie. Zkostnatělá. Pokud je neroztančíš ve správné větě.
Tohle dílo bych nechal v šuplíku a trénoval na něm schopnost alternace (čehokoliv).
Vzpomínka na smrt | Smrt ve víně | Vyvrhel | Ztracené vztahy |