Výkřik beznaděje...

Prosím... přečtěte si to..., ať můj život má alespoň trochu smysl


Autor: nothingness, 21.10.2003, Básně

  

Svět je zlej
co se dá dělat?
Jenom se ožrat.
Zapomenout na všední realitu!
Na deset tisíc mrtvých každý den,
kteří umřou naším blahobytem.
Na miliardy, kteří se trápí,
umírají beze smyslu, bez lásky bez naděje.
Chtěl bych to změnit...
Nedá se, narážím na nepochopení,
na aroganci, beznaděj.
Jediný co se nesmí je emigrovat,
spáchat sebevraždu, to zavržení hodný
je čin, který nemá smyslu.

Je mně špatně, ale to jest jen přechodný stav,
má láska nevyprchá pro lidi, kteří chtějí,
soustrast a naději,
že se ještě dá něco udělat, něco co není beznaděj.

Opil jsem se, abych zapomněl na lidskou bídu na lidskou beznaděj.

Čtěte Bondyho, Hrabala. Lidé kteří věříte,
v lidstvo v naději která neumírá, v naději která trvá.
Neztrácí se.

Ach jo...
Končím... pochopte mě... člověk potřebuje pochopení a lásku...

Hodnocení: 0
(celkem: 0, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>