Kdo umí z večerního nebe číst,
zná mnoho z uzamčených tajemství.
Na hvězdě mé však každý uvidí ...
... že září nejoslnivěji.
A kdyby přišla válka, mor
a bůhví jaké rány,
má hvězda bude zářit dál
bez slitování.
A kdybych hvězdu urazil,
že nechci ....
.... jak tu svítí,
nepomohlo by mi nic
v pozemském tom bytí.
Nestarám se, co hvězdou je
a jestli k Zemi klesá.
Já spoután jsem okovem,
pod kterým duše plesá.
Kdo poznal chvilky milostného chvění,
ten vteřinu z nich nevymění - ani za tisíc.
Hodnocení:1.8 (celkem: 9, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 11x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Štěstí | Troufalé smetí | Blízký i vzdálený | Krb bez ohně | Vteřina