V páře dne kmeny sténají si.
Anděl se nad nimi ustrne, ,,kdo ponížil vás, kdo jsi ?"
Jeden z kmenů, již pro něj bez naděje, odpoví si:
,,To byl ten, co pýchu v sobě nosí.
To byl ten, co kroky jeho ostatní jen děsí."
V páře dne kusy masa zavzlykají si.
Anděl se nad nimi ustrne, ,,kdo zbídačil vás, kdo jsi ?"
Jeden z podlitých fláků masa, již pro něj bez naděje, odpoví si:
,,To byl ten, co jako páv se nosí.
To byl ten, co zemi naši dusí."
V páře dne položivá těla hnijí si .
Anděl se nad nimi ustrne, ,,kdo vzal vám svědomí, kdo jsi ?"
Sbor milionů hlasů se zbytky naděje a s vírou v vlastní pýchu zděsí se a odpoví si:
,,To jsem byl já, co druhy svoje vraždil a ženy jejich pomstil.
To jsem byl já, co střídmost postil.
Jednou však pokolení lidské znovu povstane ... "
Anděl se zděšeným výrazem pomodlí se k Bohu , ať se to nikdy , už nikdy nestane.
Hodnocení:1.88 (celkem: 15, počet hlasujících: 8)
Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Štěstí | Troufalé smetí | Vteřina | Krb bez ohně | Blízký i vzdálený