Když si tak uvědomím,
co jsem byl za člověka,
Co všechno jsem měl
a když si tak uvědomím,
co mohlo mě čekat,
a jak moc jsem to chtěl!
Tak zpětně rád vzpomínám.
Vzpomínky jsou jen to, co mi zůstalo,
někdy si říkám, že cti se mi dostalo.
co až ty vzpomínky nadobro zmizí..?
ty někdy vzpomínáš?
To už je let co jsme si cizí,
ještě mě někdy ze spaní proklínáš?
měsíce po dnech pomalu plynou,
všechno se vrací do zajetejch kolejí,
vzpomínky stále bez přestání hynou.
co s tebou je již nemám ponětí,
ve vzpomínkách zůstalo jen tvoje obětí.
budoucnost nejistá,
ty však dopředu nemysli,
duše tvá nečistá,
jen vymýšlíš nesmysli.
Hodnocení:3.5 (celkem: 7, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 14x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Báseň chudého studenta | Životní tlachání | duševní záležitost II. | Utahaný pondělí | Ráno moudřejší večera