Setkala jsem se s ním
na vodní hladině
v lodi jsem seděla
pádlo ve vteřině
zvedla jsem na pozdrav
do výšky váhavě
jak žádá dobrý mrav
na řece Otavě
Pak jsme se potkali
na mostě v Čepici
mně oči zmodraly
a červeň na líci
řekla mu zřetelně
lépe než slova
že se s ním rozhodně
chci sejít znova
Od těch dob jezdíme
po řece společně
vozíme lásku svou
přišla k nám bezděčně
uprostřed lodi je
v bagáži ukrytá
než řeku sjedeme
máme jí dosyta
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Výstup | Zhradami ročních období | PODZIM | Říkanka o marnosti latinských úsloví | Dávná letní cesta z hospody