Vlaštovky z papíru

je to smutná báseň, o mé kamarádce, která si před třemi lety vzala život, kvůli klukovi a já mám doteď špatné svědomí. smět tak vrátit čas, jen jednou, jen pro ni.


Autor: Jenny , 14.5.2007, Básně

  

vlaštovky z papíru zkládáš
každá by měla mít svůj cíl
házíš je z okna ven, tam kde
roste tráva
vyletí a dopadnou do závějí

píšeš mu o tom, že máš ho ráda
o tom jak moc pro tebe znamená
proč mu to nepovíš
a místo toho zkládáš
vlaštovky z papíru co mizí v závějích

říkáš že se bojíš, že máš strach
že se ti bude smát
že když mu povíš o své lásce
že tě jeho smích může roztrhat
tak jako papír na vlaštovce.

tenkrát jsem myslela že to co ti radím
že je to lepší než poskládaný papír
kdybych jen tušila
myslím na tebe, jak moc jsi byla smutná
jak moc zklamaná
ale skončit život kvůli němu?

kdybych tak mohla vrátit čas
kdybych tak mohla
skládala bych je s tebou a
svou radu neřekla nahlas

vlaštovky z papíru ted skládám já
venku je už zase sníh
myslím na tebe a na to jak zněl tvůj
hlas, tvůj smích, na to jak..

myslím na to jak ti muselo být
přehýbám papír, popaměti
v myšlenkách se k tobě vracím
všem nám tady chybíš.
mám v dlani vlaštovku a další
už dělám abych je potom nechala letět
z okna ven

a než dopadnou, až z pokoje poletí
snad v ten okamžik řeknout ti
přání od nás, přání co píšem ti
na papír poskládaný do symbolu jara.

vlaštovky z papíru ti ted skládám
každá by měla mít svůj cíl
házím je ven a doufám v zázrak
vyletí a
umřou v závějích.

Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.

Zobrazeno 119x (přihlášenými uživateli)

Hodnocení: 4.27
(celkem: 47, počet hlasujících: 11)