Houpem se na nitích
svět plný objetí
skrývajíce v dlaních
slzavá údolí
páni i sluhové
v divadle bez lidí
nájemní vrahové
potichu spřádají
epitaf za mládí.
Jsme jenom vlastníci
zpackaných životů
jsme jenom kašpárci
na prahu svědomí
v loutkovém divadle
už nechceme žít.
Stojíme ve frontách
výlohy lákají
v příbězích medových
pod hvězdnou oblohou
na hvězdném koberci
jen s mírnou bilancí
naivity v krvi
okatě doufáme
že je to za námi.
Jsme jenom vlastníci
přesmutných příběhů
jsme jenom kašpárci
ve hře osudu
v loutkovém divadle
zatáhli oponu.
Hodnocení:4.29 (celkem: 30, počet hlasujících: 7)
Zobrazeno 85x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Uchvátila mě! Jak jsi dokázala tak ladným způsobem toho letícího chmýří vystihnout dnešní společnost a materiální svět. Jen jediné drobné výtky mám a to že bych použil slova "hříčky" místo "hry" sedí to tam líp, je v tom trošku hravosti, ale zase se to bohužel nehodí do kontextu. Záleží na Tobě. Potěšilo milá Paulette. Za mě za 5 bodíků.
co do rytmu vím, že jsou tam mezery ,)
hříčky jsou dobrým obrazem, ale pevné spojení hra osudu je nenarušitelné.
navíc by tam moc nehrála dobrotu ta slabika navíc ,)
ale měla bych dát pryč to ošklivé zájmeno!
Štědrovečerní přání | Pane náš | Nicméně navždy | Když hvězdy padají | Jed