Stopy plují oblohou
šlépěje co ubývají
ztrácejí své tvary čím dál víc
prosvítají lesíkem
řada stehů uvnitř nebe
bělají se skoro jako tvá
duše zpola nevinná
zanechala doma otisk
dej si Bože aspoň jednou mat
tolik jsi ji chránit chtěl
sílu uchvátilo peklo
zbytek zmizel tam kde klepe déšť
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Jaro na stadionu | Pochybuji, na očích Petrov | Hodonín | Andělí trauma | Zpievanka