Všude! Stejně jako jsem to psala Patricii - tón jara v rozkvetlém keři, v paprscích slunce... Chce to jen představivost. Já vím, každý chápe cizí verše jinak a každý si je jinak představuje. Já Vám ale svou představu jara vnucovat rozhodně nechci.
Děkuji za názor.
Kde je jaro? Všude kolem. Ve sklenici vína na jarní zahrádce, u rozkvetlého živého plotu, v prvních teplejších paprscích slunce.
Ano, dokážu vyplodit i verše typu láska - páska, nese - v lese, beru - v šeru. Ale přijdou mi dost chudé. A nepočítám s tím, že by se můj výtvor musel zavděčit všem, pro to to taky nedělám. Kolik lidí, tolik chutí.
Děkuji za Váš názor.
Zdravím
Ty nevíš, že se mi to líbí. Cítíš se rozhořčeně, ale zbytečně. Ta báseň mi voní. A voní mi podzimem. A podzim mám ráda. Sluníčko ještě hřeje a míchá barvy a dobře se sedí u plotu. Dnes bych u plotu rozhodně neseděla!
P.S. Réva dozrává na podzim.
Ale to je právě ono. Ty taky nevíš, jak ji cítím. A jen proto, že v komentáři nepoužívám smajlíky ještě neznamená, že jsem rozhořčená. Prostě je v textu nemám moc ráda.
Já si zkrátka představila jarní zahrádku (tady myslím konkrétně zahrádku před vinárnou), kde na mě fouká čerstvý jarní větřík, kolem kvetou stromy a je mi fajn. Chápu, že to nemusí na každého působit stejně, to je holt prokletí (nebo kouzlo?) básnického záměru.
Rozhodně se tady nehodlám přít o to, že je to dobrá básnička. Každé dílo, které autor vytvoří, by podle něj mělo být alespoň dobré, když už ne skvělé. Stejně tak nemám právo ti napsat, že tomu nerozumíš, protože jsem to myslela úplně jinak. Každý to má pochopit po svém. Takže jsem spíš ráda za tvou reakci, aspoň se mi ověřuje, že každý ten můj nápad chápe jinak a že když ho chci nabídnout dalším lidem k přečtení, tak si nemůžu myslet, že jen můj pohled je správný.
Děkuju.
„Takže jsem spíš ráda za tvou reakci, aspoň se mi ověřuje, že každý ten můj nápad chápe jinak a že když ho chci nabídnout dalším lidem k přečtení, tak si nemůžu myslet, že jen můj pohled je správný.“
Jedině a pouze pohled autora na vlastní věc je právě ten správný!!
Ostatní se mohou pouze přiblížit, nebo naopak postát pod ním.
Přirozenost.
Autor a čtenář nebudou zcela přirozeně nikdy souznít beze zbytku.
A stejně jako autor nikdy neobhájí svou myšlenku, tak ani čtoucímu
nebude nikdy lze plně pochopit.
Cesta poezie je vždy těžší písmenem, než nasloucháním...
Děkuji, konečně mě někdo pochopil...
Stejně tak já chápu (a chci chápat) díla jiných lidí. Líbí se mi spousta výtvorů, slovních smyček, nápadů, ale nikdy to nebude přesně to, co tím autor zamýšlel. Bude to jen můj pohled. A ten taky není špatný...
Pěkný den.
Tak jsem ráda, že jsi ráda, že tě někdo pochopil a stalo se to právě u nás, na Poetovi
Teď jen zbývá zapojit se také do čtení a hodnocení i u jiných autorů, jak o tom píšeš v posledním komentáři.
Sedím si, sedím u plotu
tón jara kolem se line
v ruce mám sklenku Merlotu
a v zádech šepot révy vinné.
- nedělám to často, abych někomu čmárala do veršů. Ale tady jsem neodolala. Nezlob se. Chtělo by to poladit melodii. Víc si pohrát se slovy. Není to špatná báseň. Potřebuje jen od tebe více něhy
Tolik zbytečné zloby… | Vitis vinifera |