Sedím na posteli,
a nesnáším tuhle chvíli,
kdy stále víc a
víc vzdaluji se svému cíli.
Vzpomínky se vraceji,
kam před nimi jít.
Ty chvile krásný,
zbývá už jen snit.
Mít pár přátel,
kolem sebe.
Neměl bych to daleko,
do sedmého nebe.
a nesnáším tuhle chvíli,
kdy stále víc a
víc vzdaluji se svému cíli.
Vzpomínky se vraceji,
kam před nimi jít.
Ty chvile krásný,
zbývá už jen snit.
Mít pár přátel,
kolem sebe.
Neměl bych to daleko,
do sedmého nebe.
Hodnocení: 2
(celkem: 4, počet hlasujících: 2)
(celkem: 4, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Ahoj,
čoveče, přesně vím jaké to je. Ale k básni ... začátek je slušný, ale závěr mě šíleně zklamal. Nevím čím to je, ale poslední dobou nemám štěstí na Tvé kousky. Ale věřím, že doba na ty skvělé brzo přijde.
WEST
kvalitní komentář (0)
čoveče, přesně vím jaké to je. Ale k básni ... začátek je slušný, ale závěr mě šíleně zklamal. Nevím čím to je, ale poslední dobou nemám štěstí na Tvé kousky. Ale věřím, že doba na ty skvělé brzo přijde.
WEST
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Úděly básníků | Stává se | Rekognizační | Neberte mi moje sny! | Podzimní sonet