Sedím na posteli,
a nesnáším tuhle chvíli,
kdy stále víc a
víc vzdaluji se svému cíli.

Vzpomínky se vraceji,
kam před nimi jít.
Ty chvile krásný,
zbývá už jen snit.

Mít pár přátel,
kolem sebe.
Neměl bych to daleko,
do sedmého nebe.