Jak už jsem psal níž. Jazykově se to opakuje - míním schéma. Utírám/opírám/zastírám, přišla/vyšla. A to nemluvím o tom, jak moc tahle slova nefungují a můj čtenář jim nevěří.
Když se zastavím o kus dál...:
Mráz a ticho vprostřed seje
mezi věty naše těla
tady jsi to rytmicky ustál, zkus to ustát i v dalších verších.
a pak ještě jeden kousek:
Ještě než zmizíš zas pryč
a v dál se sženeš za větrem
nevím co jsi myslel tím sženeš. Jestli tam mělo být jen ženeš. Mě by tam překážela ta dokonavost v horním řádku (zmizíš) a nedokonavost spodního (ženeš), dovysvětli mi to, prosím.
Jinak se k tomu snažím být shovívavý. Pořád tě beru jako začátečníka.
Pozoruhodný tady je, jak příklady o podobě veršů přetrvaly až do dnešní "doby", která jde dost pro jejich smyslu. Patos se dnes nenosí, je na přítěž. A přece to tady vidím (i když tomu sám nevěřím), je to spíš na okrasu.
Začátek se mi líbí, ale o konci to bohužel říct nemohu.
V tom třetím odstavci bych vynechal "a" tys to ticho...
... Něco...
A pro zření na mém nebi
nová Tvoje hvězda vyšla
Zhaslá jiskra | Edim7 | Facebook | Svědomí | Ejakulace