Usínej pomalu

Toto dílo bylo napsáno krátce po díle Pouze sví ... a i v něm je hodně utopie.


Autor: Mon-gi , 27.2.2002, Básně

  

Jen jednou pro všechny,
jen jednou pro sebe,
pro nás,
opakovat nedá se,
usínat bok po boku poprvé.

Byť tu nejsi,
i já odešel,
vzpomínky po nás zůstanou,
leč jen ony po nás zbudou.

Pár minut,
víc či méně,
životem celým mohou být,
kratším okamžikem snít o nás,
kratším životem žít.

Tóny známé slyším odevšad,
pamatuješ?
Jak bys mohla zapomenout ...,
naše píseň, naše minulost společná.

Oči se mi klíží,
vzpomínky v sny přecházejí,
krajina tmou se zahalila,
a já slyším jen tvé "sbohem".
Nic nekončí, vše jen začíná .

Hodnocení: 1
(celkem: 9, počet hlasujících: 9)

Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>