Volám jméno tvý
do větru touhy mý,
co rozfoukal plamínek
a dal žár
do vyhaslých kamínek
Tam, kde srdce se nachází
Ráno hladovému chystá večeři
Vzácné menu z představ uvaří
Z vůní vzpomínek
a zašlých časů,
kdy ještě chodil do plínek
a pil z máminých prsů,
z plných úst,
aby mohl růst
Tak sladce chutnala máma
Dnes, doživší se rána,
stár,
by se mládí vzdal,
aby jinou ochutnal
„Ji“
Ve vlaku i v tramvaji,
všude a navzájem
Co lidi ? Nezájem !
A i oči, s nadějí,
věří,
že se najedí
A srdce,
kterého jí patří tep,
že nebude to románek,
prázdný obal, bez stránek
Neb, že nebude v něm trhán list,
aby se ten příběh
dlouho nechal číst
I z nabídky, co život daruje,
ten kouzelník,
který s námi čaruje
Tak já, kacíř i inkvizitor,
na hranici spálil vzdor
a poddal se té vášni znovu
Lásce, co vybuchla mi v novu
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
tisíce otázek | nepůjčená žena | Láska žije | výčitky | dotek motýla