Lhostejnost,
kterou sama sobě namlouvám.
Vyhýbavé pohledy a strach.
Strach z toho,
co uvidím v tvých očích,
že možná spatřím sama sebe,
že dohlédnu až za hranice
našich myšlenek.
Že možná ochutnám, co jsem si sama zakázala,
zase se vymknu kontrole
a tajně v duchu propojím
naše vědomí.
kterou sama sobě namlouvám.
Vyhýbavé pohledy a strach.
Strach z toho,
co uvidím v tvých očích,
že možná spatřím sama sebe,
že dohlédnu až za hranice
našich myšlenek.
Že možná ochutnám, co jsem si sama zakázala,
zase se vymknu kontrole
a tajně v duchu propojím
naše vědomí.
Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
O tichém smutku v nás | Konce(rt) vánočních chvil | Krajkoví vzpomínek | Měsíc a my | Světla velkoměst