Černá pokrývka a hedvábně černý splývavý plášť,
Skrýval vnitřní temnou, temnou stranu
který zahalil tu neutuchající lidskou zášť
tajil lenost, potupu a hanu.
K čemu zahalené v hávu tajnosti,
kde trny pomyslně zbaveny ostří,
prodlívá v květech života hojnosti,
zbylo pravdy jen vskutku málo, pro tři.
První důvěra jest,
čistá jako lilie okvětí,
čistá jak svatý křest.
volná jak ptáků křídel rozpětí.
Druhé pravda v přátelství spojí,
tam, kde ptáků jest píseň,
tam, kde pochopení se rojí,
tam, kde nežije tíseň.
Třetí pravda naplní srdce láskou,
kde srdce se oběma otvírá,
a kde se neskrývá zloba pod maskou,
vykvete silná citu rostlina.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 11x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Všechna ta slova slýchávám příliš často abych jim mohl uvěřit tak, jak bych rád uvěřil. Zkusil bych se vyhnout některým básnickým klišé. Dílo by hned působilo uvěřitelněji.
ze všeho si vybírám "kde trny pomyslně zbaveny ostří"
Vyslyšte mne, andělé | Tři přátelé |