To, co mi zbylo

Krátký okamžik, který ovlivní celý život.


Autor: Eva Fruhwirtová, 14.2.2009, Básně

  

Muž touží po ženě,
po lásce a nenávisti,
co nás sytí všechny dosti, proč?
To tak mezi lidmi bývá,
že se milují a nenávidí,
po tmě spolu v noci chodí, po zábradlí,
po chodníku,
v ruce držím dveří kliku.

Milovat a toužit, po okně prstem kroužit,
představovat si ráj i peklo.
„Budu s tebou ve zdraví i v nemoci.“

„Lásko, už mi není pomoci!“

„Mám tě tam moc rád.“
„S tím pocitem budu usínat.“

Zůstaň tady, zůstaň se mnou,
bojuj se svou rakovinou.

Ráno až se probudím, teskně
po tobě zatoužím. Podívám se z okna
jako každé ráno.
„Kde jsi?“ Peřina ta tvoje studí,
cítím pach kovu s mědí.

Slyším tvoje prsty ve své dlani,
oči temné, co usmáli se na ni.
Tiše sjela po mé tváři, ruka
tvoje. Moje.

- - -

Otáčím list v kalendáři,
je to rok, cos zemřela.

Hodnocení: 4.67
(celkem: 14, počet hlasujících: 3)

Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>