Po sklence z lesního skla,
s nádechem zeleného jehličí,
kapka mladého vína stekla,
k jazyku a do něj dál,
kdy rty se spojily
navždy a navěky,
však jen v představě Matěje skláře.
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
První láska | Ulice | Vzpomínka na jižní Moravu | (Ne)pokoj | Vánoční pohlednice