ach, láska...
ta past, kam
chodíval jsem srdce klást
a pro návnadu dýchat směl jen mělce
to jenom sen si k ústům srpem sáh
že pole chřadne po rumělce
že past
kam chodíval jsem srdce klást
se rzí snad vpýří
na dosah
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
teorie kohouta | slovo | Praha, vernisáž, r. 1991 | slyším je, když spím | mínus čtyřicet...