Máš tam jisté náznaky, že by to mohla být poezie. Že mluvíš civilně mi ani za mák nevadí. Vadí mi, že ty náznaky jsou skoro neznatelné.
Pověz mi, v čem tady vězí tvá poezie. Cos řekl tak, jak nikdo před tebou. Cos vysvětlil, cos ze světa přiblížil formou metafory čtenáři. Cos přirovnal a urovnal. Svět mužské radosti - věnováno mým očím. V tuhle chvíli už vím všechno a nepotřebuju žádný slovo navíc, možná bych ještě proškrtával. Tak mi řekni k čemu ta ostatní slova. V čem je tady tvoje poezie.
A uzavřu kusem Seiferta
básník si verše střádá
vítr rým nabíd mu
a dívčí ňadra mladá
chvějí se do rytmu
Tam čtu poezii u tebe ne. Ale prozdraď mi, kde ji číst mám. Nejsem dokonalý čtenář.
Ahoj Honzo,
jsem jiný ve všem. Pokud metaforicky nepřečteš zámek a neuděláš transformaci do knoflíků, je těžké Ti cokoliv vysvětlovat...a těch metafor je tam několik
Nesouhlasím, že bych vše řekl v úvodu. Myslím, že ani po třetím přečtení nevíš, co jsi četl a o čem jsme mluvil. Mnohé básně se zdají primitivně jednoduché, ale jsou v nich kličky, a otazníky, které vedou k přemýšlení proč. A to je alfa i omega mé poezie.
Přečti si své díly poezie
http://www.poeta.cz/basen/gloria-in-excelsis
V čem jsi řekl světu něco nového o tom, že se narodil Ježíš Kristus? Jiné je to v tom, že je to Tvůj pohled. Nehledám v tom nic objevného a duchaplného. Je to jen Tvé vyjádření. Tak, jako Tvé další poezie.
Neúnavné polibky | Cafe de Paris | Dopis z ticha | Jeden akord s doušky čaje | Proč se na mě usmívají cizí muži?