Ze starých knih
nevyčteš co nosím si s sebou
snad jen to že andělé ví
více než kdokoliv si myslí
o mém trápení
když STÍNY KORÁLŮ
rozhodnou o korálech stínů
příštích hodin a dní
kdy vezmu Tě za ruku
až budeš má černobílá
konečně pochopím
kým jsi se stala
uvolním to napětí mezi námi
Tvá vnitří síla dáva mi lehkost
a já cítím se jako kdysi
ta co je a přesto není má
koně v tichý cval zahřívá
a možná se mi zdá že je bezbranná
tak váhám jestli zůstat...
a mám z toho strach
ve mně citová bolest
a tak musím na Tebe zapomenout
jinak to prostě nejde
proto odejdu
budu si přát nemyslet na objetí
stydím se až budeš to číst.
24.11.201620:16
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Motorkářská | Nebe je tisíckrát blízko má Renátko | V touze po hříchu | Vzpomínám | Po paměti