Na staré fotografii vedle tebe stojím
Tak dávno už to musí být
A možná tuším, a už se odmítnutí bojím
Že jednou budu tě chtít políbit.
Na staré fotografie stojíš vedle mne
A pro někoho usmíváš se krásně
Oči máš ale stále trochu tajemné
Jako by četly řádky dosud nenapsané básně.
Ze všech mých vzpomínek tahle bolí nejvíce
Už nikdy neuvidím sníh v tvých očích tát
A jen na staré fotografii na dně krabice
Ty a já dál budem vedle sebe stát.
Hodnocení:1.94 (celkem: 35, počet hlasujících: 18)
Zobrazeno 17x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Nakonec | Takový pěkný říjnový den | Kroky mrtvých snů | Po plese | Ten, kdo vždycky chodí cizí ulicí