Životem tiše jdou a příliš nemluví
Na všechno mají plaché úsměvy
Snad lásku poznali, kdopak ví
Snad cítí ještě její záchvěvy.
Teď prochází se v kapkách deště
A možná jenom lehká vůně ve vzduchu
Zbyla tu po té jejich lásce ještě
Snad je jim smutno na duchu.
Podzim jim patří a z jara mají strach
Jsou jako listy zachycené ve větru
Už nedotýká se jich sláva ani krach
Jen tiše bije srdce zachumlané ve svetru.
A něco bolesti si v očích nosí
Pro modré oči snad, pro kaštanové vlasy
Pro které kdysi šli by sněhem bosí
Pro které žít či zemřít chtěli asi.
Na všechno mají plaché úsměvy
Snad lásku poznali, kdopak ví
Snad cítí ještě její záchvěvy.
Teď prochází se v kapkách deště
A možná jenom lehká vůně ve vzduchu
Zbyla tu po té jejich lásce ještě
Snad je jim smutno na duchu.
Podzim jim patří a z jara mají strach
Jsou jako listy zachycené ve větru
Už nedotýká se jich sláva ani krach
Jen tiše bije srdce zachumlané ve svetru.
A něco bolesti si v očích nosí
Pro modré oči snad, pro kaštanové vlasy
Pro které kdysi šli by sněhem bosí
Pro které žít či zemřít chtěli asi.
Hodnocení: 0.93
(celkem: 14, počet hlasujících: 15)
(celkem: 14, počet hlasujících: 15)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
MZR7.11.2004, 19:05
))))Filousov20.11.2002, 20:37
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Jediné přání | Ráno po životě | Zdlouhavé epigramy - III | Ten šedý odstín smrti | Tichý zvuk kroků v prázdném pokoji