Mezi stem všech těch panen vybral jsem si tebe já,
tys byla nejsladčí, tak to vždycky začíná.
Tvůj úsměv, ten mě dostal,
ty záříš jako oheň.
Když přeskočila jiskra,
já ucítil tu výheň.
Láska však nejvíc pálí, když čerstvá je a žhavá,
potom si zmizí v dáli a jen z ní bolí hlava.
Možná není všechno zlato, co se nejvíc třpytí,
těch pár týdnů stálo za to, ale už to není k žití.
Navíc jsem jel do Španělska, bavil se tam víc, než dobře,
každá druhá byla hezká, oděná míň, než-li spoře.
Takovej je prostě život, jednou dole, pak nahoře.
Taková už bývá láska, někdy žádná, jindy je jí moře.
Pojďme to skončit, dokud je čas,
ať nemusí trpět, ani jeden z nás.
Tentokrát to nevyšlo, to se někdy stává,
sama přece vidíš to, že nám láska mává!
Hodnocení:1.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 30x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
VLEKLÝ VERŠ | LOVE | DIVOŽENKA | PODZIM | NECHUTNÁ