Ten večer s tebou zas mou mysl rozvířil,
Na nic se nesoustředím, ať se snažím ze všech sil.
Jsi jako pramen vody, ze kterého chci denně pít,
Předčil jsi všechny svody, nechci již žíznivá žít!
Staň se mi slánkou bezednou,
na nebi nejvyšší rozhlednou,
na kterou stoupat budu nadosmrti,
minuty bez tebe mě drtí!
A nedržet tě ve svém obětí,
Snad horší je než vychovávat pět dětí!
Hodnocení:0.2 (celkem: 1, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 41x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
To je tedy milostná poezie...nebo ironie, parodie...já nevím...jestli se smát, nebo jestli to brát vážně. (Ale radši se smát, tak to bude pro oba lepší )
No, mně těch pět dětí náhodou rozesmálo.Ale v dobrém slova smyslu.
Piš!Čím více budeš psát, tím dříve budeš přicházet na mnoho věcí, které k Tobě intuitivně budou chodit a projevovat se pozitivně ve Tvých básních.
Uf!
Celé mi to přijde takové klišovité, nezajímavé. Možná si tím seš i sama vědoma, proto ten nadsazený a přehnaný poslední verš, který mi mimochodem připadá lehce padlý na hlavu. Vychovávala jsi někdy pět dětí? :o)
Pro příště zkus dokazovat svou sílu lásky zajímavými slovy, osobitostí, nikoli přehnaným, pro mne nepochopitelným, přirovnáním ;-)
NECHUTNÁ | STÁ | BADMINTON | KDYŽ AMOR STŘÍLÍ ŠÍP | LOVE