Jsem jako kámen bez citu,
veliký, studený a majestátní.
Nemužu se však zbavit pocitu,
že nebudu nikdy šťastný.
Co je to láska? kdo mi to poví,
v tomhle sem trochu bezradný.
Jsou to dva milenci schovaní v křoví,
co nesnaží se být napadní.
Smutek či radost už se v tom ztrácím,
zmateně bloudím a hledám směr.
jen tak světem sem, tam se potácím,
nemohu najít správný směr.
veliký, studený a majestátní.
Nemužu se však zbavit pocitu,
že nebudu nikdy šťastný.
Co je to láska? kdo mi to poví,
v tomhle sem trochu bezradný.
Jsou to dva milenci schovaní v křoví,
co nesnaží se být napadní.
Smutek či radost už se v tom ztrácím,
zmateně bloudím a hledám směr.
jen tak světem sem, tam se potácím,
nemohu najít správný směr.
Hodnocení: 2.14
(celkem: 15, počet hlasujících: 7)
(celkem: 15, počet hlasujících: 7)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
hezká myšlenka, já si na takové depresivní básně, které se topí v beznaději, ve smutku, potrpím. ale asi by to chtělo ještě více si s tím pohrát
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
To jsem přehlídnul... jestli jde o první pokus, tak to je určitě dobrý start...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Jenom sen | Sobotní ráno | Soudružka | Kdo ví | Jak zraní slovo