Smrt krásná!
Smrt báječná!
Kampak mi pořád utíká?
Bojí se snad té tíhy,
jež na mém těle zůstaly jako rýhy?
Každá rána aspoň slzu stála
a bolest z mých úst výkřikem se vydrala.
Že by ta šerednost, jež ty rány na mně učinily,
že by ani ty bolesti ze mě hříchy nesesmyly?
To snad musím zde býti dál?
Jaký ďábelský démon to vymyslel?
A kdo z nich se tolik smál?
Však ničím jsem se tolik neprovinil,
jen tím, že jsem se člověkem stal.
A je-li smrt hřích,
jsem hříšník,
jeden z nich.
Rozhovor šlechtičny a žebráka
šlechtična
Život - i když snad pro tebe dlouhý
možná na něm vidíš šmouhy,
které nejdou smazat.
Jenom v něm můžeš lásku brát i dávat.
A když si nejseš jistý tím,
co cítíš - pak nemiluješ...
žebrák
Možná to byla jen přehnaná skepse,
možná jen touha, při trýzni
a vím, že tohle divně z mých úst vyzní:
život je pěkný a plno radostí nese,
ale co z toho,
když je mé oči vidět nemohou.
Doufám, že se mi jednou
otevřou.
šlechtična
Otevřou se - však musíš chtít,
je to divné, že to říkám já -
začni trochu snít -
potom na všem uvidíš i to dobré,
já ti opakuji, co vědět máš, už posté.
Ale nebuď naivní jako já...
žebrák
Netrap se, naivitou zcela určitě
neoplýváš
Zlé i dobré vidělas a znáš.
Sníti je občas krásnější než žíti,
proto se nemusíš bát,
znám jej a dívám se na něj spíš,
než na skvostné kvítí.
Podle nich se však život nedá brát!
Proto život zkažený jest.
Nedokáže jako sny
kvést...
Hodnocení:2.25 (celkem: 9, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 18x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Krutá královna | Útok bláznů | Múza | LIDI | Mezi hroby