Pláču, slzy stékají na zem.
Ztrácím víru, cítím se jako blázen.
Moje oči nechtěj přestat.
Moje srdce musí doufat.
Musí doufat, že bude něco víc.
Řekni rovnou ... Všechno nebo nic.
Andělé na zem slétají,
Moje velké slzy sbírají
A pak jeden přijde ke mně,
Řekne neplač, obejmi mě.
Nezoufej, já budu navždy s tebou.
Když budeš chtít, můžeš býti se mnou,
Jen mé jméno vyslovit,
Srdce svoje pokořit.
Doufej, věř mi, bude líp.
Nevím, láska, možná víc,
Doufej, věř a ciť svůj žal.
Každý by s tím počítal.
Tvoje srdce musí doufat,
Duše ve sněhu se houpat,
Když pošleš svoje trápení,
Možná Bůh to ocení.
Doufej, věř mi, bude líp, usměj se
A nic víc ...
Žij a směj se kolem, ať nemusím se bát,
Začni se už zase smát.
Hodnocení:2.17 (celkem: 13, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Myšlenky 2 | Myšlenky 1 | Čachtický hrad | Sedm důvodů, proč tě nenávidím | Bolest duše