Přemýšlím nad tím komentářem, až mě bolí mezi ušima, ale odborně to nevymyslím. Takže jen můj pocit:
Beru první dvě sloky básně. Dál mi už připadá jazyk příliš staromódní, nebo jak bych to řekla. Jako ze starého almanachu. Dovětek pak jako by ani nebyl básní...
A proč by se básně nemohly psát staromódním jazykem? Já bych se tomu nebránil. Jen do toho, aspoň něco nového na Poetovi. Tady u té tvorby mi však vadí jedna věc a to ta, že ta báseň není dokončena. Jako by autor nevěděl jak dál.
Vodpoledne s nanukem | Úkladná vražda | Jak si nás představuji | Sedím tu sám | Můj svět