Čarovná krása obrazů a básní,
je plná zahrada, když soumrak se snáší,
a oči tmou se dívají - já zháším,
pak škrtám verše potají - za noci zvážním.
Já potkávám je v podkroví, když snívám,
jak smutné sbory zbloudilých sní v dáli,
chorál mých myšlenek už sálá a pálí,
čeká mě blouznící - ukládám do básní.
Hodnocení:3 (celkem: 3, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Padá déšť | Píseň pro ženu | Sbory zbloudilých | Proměny | Já vím, že se nedívaj...