Čarovná krása obrazů a básní,
je plná zahrada, když soumrak se snáší,
a oči tmou se dívají - já zháším,
pak škrtám verše potají - za noci zvážním.

Já potkávám je v podkroví, když snívám,
jak smutné sbory zbloudilých sní v dáli,
chorál mých myšlenek už sálá a pálí,
čeká mě blouznící - ukládám do básní.