Samota s nouzí spojená
umocňuje ještě tíhu doby té,
jsem činka závažím ověnčená
snad jen neslyším když voláte
smysly otupělé-
vykazuji známky šrotu,
jsem vlak na koleji odstavné
nečekám však na samotu
nezvu jí do bytu
a přece, přece přichází
přesto rád naslouchám tikotu
kde někdo tratí, jiný nachází.
Doba temna, ťuká na okenice
mám zataženo, dveře na petlice
a i tak ruku natahuji k oknu
otevřít ho - láká mě velice
Život v rukou hráče pokru.
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Chtěl bych se zeptat, jestli tam máš změny slovosledu záměrně. Báseň působí nepřirozeně a anachronicky. Musel bys mít opravdu vážný důvod, např. formu parodie.
No je to jistě záměrně. Musel bych být jinak cestovatelem v čase, chtít napsat výrazy takhle. Přesto slovo ,,parodie,, nevím jestli je to správné. Prostě jsem to vytvořit takto.)
(NE/JSEM) Mašina | Kocourem | Otazník | Stagnace | Já a REPETE?