S hlavou v dlaních

...

Autor: DanKonecny

, 16.11.2009, Básně

Dívám se skrze prsty,
vůně beztvarých květů
marně si razí cestu
za potěšením smyslů.

Nejasné siluety
svádí své vlastní bitvy,
jejichž hluk utápí se
v bouřích mých oceánů.

A zlé paprsky občas
proniknou až k mým očím,
aby mi připomněly
temnotu prázdné duše.

Zdrcený tíhou světa
sedím tu s hlavou v dlaních.
Cítím, jak pomaličku
slábne můj vlahý dech.

Ale ještě se dívám.

Hodnocení: 4.5
(celkem: 18, počet hlasujících: 4)

Zobrazeno 37x (přihlášenými uživateli)

Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Vybíráme další díla od autora...
Vrbata | Sněží | Vstávej | Za ... | Skláním se

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

DanKonecny

17.11.2009, 12:48

Zkuste si to, zakryjte si rukama obličej, prsty před oči, a schválně jaké pocity to ve Vás vyvolá. Je to celkem zajímavé. Ale chce to čas.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

DanKonecny

17.11.2009, 12:46

Děkuji Vám za hodnocení a rady.
Velká písmena jsem přehlédl, psal jsem to pozdě v noci.
Sedíc = nedával jsem ve škole pozor ( opraveno na sedím ).
Vlahý dech jsem použil proto, že mi to nejvíc připomělo pocit, jakým jsem ho vnímal na svých dlaních. Uvažoval jsem ještě o vlhký, ale to mi znělo ještě hůř.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Ingrid Indigová

17.11.2009, 11:19
Hodnocení: 4

Co se týče mne, myslím, po podrobném prozkoumání básně, že vlahý dech musí být na místě tak jak je.Vláha jako taková značí život, kombinace slov vlahý dech a ještě pokud se hovoří o muži je náznak jakési jemnosti a citlivosti.Obávám se, že tento obrat zde není použit jako básnické klišé z nedostatku představivosti, ale jako přímá nutnost.Nebot básen od začátku mluví o tom, že dotyčný pouze přihlíží světu, řeklo by se bez pocitu.Ten je na závěr zhmotněn obrazem jakožto vlahý dech. Vlahý dech rozhodně ponechat.A podotýkám, že jsem! objektivní.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>