Prý nedokážeš být sám,
stáls tam přede mnou
a říkals: mám tě rád
a doufals, věřils na lásku,
co až do smrti si slibují
s pouťovým prstýnkem v krabičce od sirek.
Přešel čas
a já tu zas stojím,
se zoufalým výrazem a tichým doufáním,
že se vrátíš
a budeš tu znovu stát
s duhovým prstýnkem z pouti.
Hodnocení:4.75 (celkem: 19, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 34x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Plakala | Šeď všedních dnů | Živá | Po kapkách mizí čas | V závětří prašných stínů