A jsem bez rozdílu jako vy,
Jsem jako vy i stejně hloupý.
V naší hlouposti jsme si všichni,
Vy, oni i my rovni?
Já vymykám se snad jedině tím,
Že vnímám závoj své tuposti
A skrz něj vnímám tu vaši.
Ale udělat s ní nic nedokáži,
A tak pláču a pláču,
Nad tím, že jsme hloupí,
A já to vidím
A neumím pomoci ani
Vám, ani jim, ani nám.
A snad toto není báseň,
Neb tu není žádný košatý rým,
Ve kterém bych své myšlenky skryl.
A jen marně doufám, že zruším otázku „Proč“
Neb ta mě vždycky prudí.
Možná otázka pro filosofa základní,
Odpověd však na ní banální.
Ptáš-li se proč, nechápeš.
Přestaň se ptát a pak snad najdeš.
Najdeš odpovědi, které nehledáš,
Ale které vyplynou z žití,
které Otázky proč, vždy jen zdržují.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 19x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Hned vstupní slovní výměna je určením nejzákladnější tématicko-formové struktury a následná lehce ústupčivá opatrnost autorova je orientačním gestem vždy už očekávaným, spíš kulturně orientačním, než aby znamenala sama o sobě příliš mnoho. Můžeme tedy řící, že první určujícím elementem básně je první verš.
Následující obrazový motiv je jakousi katarzí celého textu, neboť zvláštní tématické štěpení rezonuje i v jazykové dimenzi. Avšak to není v oblasti jazykově tématické paralelnosti všecko;
svým způsobem pokračuje ve štěpení, které jsem sledovali už v „elementární“ části básně.
To pak představuje jistou základní polaritu explikace a samo zárodečné místo pohybu a vývoje
emočního rozvinu až v téměř banální patetičnost. Tato autenticita je ovšem významově také velice nosná, což vede k derivaci textového celku podél cetra důsažnosti dalekosáhlých sémantických jemností.
Už první verš byl dělením, a to dělením s mírnou asymetrií. Závěrečný dynamický zvrat pak spojuje lyrického hrdinu básně s hloubivou, eruptivní, neklidnou akcentací primární nehybnosti s ohledem na její ztajenou potencionalitu.
Sečteno a podtrženo zvýraznění dílčích předělů maximálně naplňuje předpoklady spontánně explikovaného uchopení tématu a nabízí tak čtenáři velmi signifikantní literární zážitek. (Podle studie Zdeňka Kožmína k básní Měsíční sonáta)
Barvičky | pokus? | Večerní láhev | Ztracený den | Rým (na) Hovno