Přišel jsem domů, umyl se
a lehnul do postele.
Další den končí.
Z dálky slyším odbíjet devátou
kdesi na kostele.
Nikdo tu není, jen prázdnota.
V rádiu zpívá František Nedvěd,
já poslouchám,
koukám do stropu
a jsem tu sám.
Jen já
a plyšový medvěd.
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 28x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Kdo za to může? | Plavba životem | Vyrostli nám | Pohled do očí | Láska na věky