křupe pod nohama obzor
snáší se kolem jeho paže
a objímají zvesela, čím jsou
louskám se
chutnám po jádrech
mne sopky nežádají
stejně však skláním tvář jejich chřtánům
a svůj studený nos
ti se rty s rozesmáním sunu
až tady
kde klíční kost nám puká tvoje srdce
skoro se chce probít
skoro oba
Probijem se
sníh netaje
je prve k rozpoznání
už nemusím ho litovat, jak skoná
taky tě uvnitř
(plná tebe jsem)
taky tě na povrchu
neskonale sladce
začnu
A tak bude skon dokonalý
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
prachoví |