křupe pod nohama obzor

snáší se kolem jeho paže

a objímají zvesela, čím jsou

louskám se

chutnám po jádrech

mne sopky nežádají

stejně však skláním tvář jejich chřtánům 

a svůj studený nos

ti se rty s rozesmáním sunu

až tady

kde klíční kost nám puká tvoje srdce

skoro se chce probít

skoro oba

Probijem se

 

sníh netaje

je prve k rozpoznání

už nemusím ho litovat, jak skoná

taky tě uvnitř

(plná tebe jsem)

taky tě na povrchu

neskonale sladce

začnu

A tak bude skon dokonalý