Neměj strach z pádu, když nad propastí stojíš,
víc než pádu ty lásky se bojíš.
Chceš najít světlo, nebloudit v podsvětí,
kéž tě teď někdo do lásky zasvětí.
Až zapadne měsíc, zbyde jen temnota,
pramálo budeš si už vážit života.
Jen se svým stínem tu zůstaneš sám,
oddáš se hlubinám, oddáš se tmám.
Po tvářích stékají krvavé slzy,
víc nebude trápení, smrt přijde brzy.
Srdce se rozletí na kusy do dálky,
z jediné bolestně růžové obálky.
Hodnocení:3.67 (celkem: 33, počet hlasujících: 9)
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Konec světla | Padlý anděl | Prokletí vlka | Planeta X | Osmý hřích