Portréty (I.)

volný verš


Autor: Frida , 7.1.2024, Básně

  

Portréty

Přežila několik svých dětí.

Pod zády nejméně pět polštářů,

četla ráda a bez brýlí.

Měla vždycky dost světla.

Ztvrdlými dásněmi

hnětla sousta

nalámaná do bílé kávy,

než jí nečekaně narostlo

pár třetích zubů.

Vidím ji shrbenou nad novinami,

jak louská vše po poslední řádek.

Věděla, co se kde šustlo,

přestože roky nevyšla ze seknice.

V památníku z dívčích let

stojí pod mým jménem

roztřesenou rukou:

Boj se Boha, styď se lidí.

Nehřeš více, Bůh tě vidí.

Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Koala 24.2.2024, 13:00

Skvělé dílko o úžasné dámě od výborné autorky...

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

j.i.zahradnik 19.1.2024, 12:52

Pěkný popis.
Jo babičky...jsou a byly nejlepší.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

bon 11.1.2024, 20:35
Hodnocení: 5

jo Frído, nakreslila jsi slovy obrázek, kterej "zabliká" ve vzpomínkách mnoha z nás. Tohle umíš dobře a bez patosu. Za mě palec nahoru.

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 12.1.2024, 22:04

Díky!



kvalitní komentář (0)Reaguj >>