A už je tu zas.
Jen místo padání listů ze stromů,
Tě napadají černé myšlenky.
Místo krásného babího léta všude jen šedivo a zima.
Ucpaný nos,
tak protivná je rýma!
Ale moment,
netrvá to už nějak moc dlouho?
Kam poděla ses, touho?
Ano, Tebe se ptám, touho, potřebo, víro v lepší dny.
Pryč jsou všechny Tvoje sny.
Je podzim, hm, co na plat?
Ale kdy vlastně bylo jaro? Léto?
Vážně se to muselo stát?
Je podzim… podzim jedné lidské duše.
To když nedaří se, a ostatní chovají se hluše.
Nikdo nevidí, neslyší, že se trápíš.
V noci slzami polštář zas a znovu zkrápíš.
Myslíš, že obelháš své okolí?
Možná.. ale ONA všechno ví.
Chřadne a pláče s Tebou.
Byla Ti jedinou vrbou.
Moc dobře víš, koho na mysli mám.
No tak, usměj se! Nejsi přece sám.
Vyžeňte ty myšlenky a chlad spolu.
Jste dva!
Postavte se tomu bolu.
Co už nějaký čas vládne Tvojí duši.
Ale počkej…
Víš, že i ten podzim jí sluší?
Půjč mi ji na chvíli.
Zahřeju ji ve svých dlaních.
Vidíš, jak rychle sílí?
Je sice podzim jedné lidské duše,
Ale krásné babí léto.
Tvá dušička mě už hřeje.
A co to vidím? Ona se snad i směje?
To Ti to trvalo, mrško malá.
Výborně! Už z Tebe slunce sálá.
BYL podzim jedné lidské duše.
Vše má svůj důvod, a i on byl zřejmě třeba.
Stejně tak jako vzduch, tak jako voda…
Posílil Tě a posunul o kus dál.
Je to už dávno, co jsi v koutě stál.
Tak zapomeň, začíná léto..
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
"obelháš" - obelžeš od slova lhát, nebo obelháš od slova belhat se?
Námět dobrý, ale jak už pravil Vydrýsek, je to upovídané, taková rýmovaná promluva. Buď méně slov, vybrat pro báseň jenom kostru, a nebo zvolit jinou formu a nenutit tomu rýmy.
Tohle vypadá jak potok. Mám rád potoky. Ale ne všechny.
Vítám tě u nás.
Proč je to takhle slepený? Ano, blbě by se to dělilo, protože je to takové jednolité. Ale dalo by se to a určitě by to textu prospělo. Vzhledem k takovému osobnímu charakteru bych řekl, že takovéhle dílka na literární servery nepatří. Něco neobecně-obecnějšího by nebylo?
Na tvým místě bych radši zkusil prózu. Přijde mi to strašně moc upovídané a té poezie v tom moc není. Ptáš se, dumáš, mluvíš k někomu či sobě...ale je to jen k sobě, nebo k osobě, který je to adresováno, ne ke mně, jako ke čtenáři. Nebo můžeš zkusit napsat třeba drama... to by ti mohlo jít.
Jen taková perlička na závěr - "Myslíš, že obelháš své okolí?" - S hůlčičkou na procházku?
Podzim lidské duše |