ani nevím co se mi tolik líbilo..ale vystihlo to mou náladu..přišlo mi to zrovna do noty. a bez pochyby nejlepší bylo: Vždyť tu NEJSI! NEJSI! NEJSI...
(Proč zvoníš?)
Ano, mělo to být vyjádřeno jako sbohemdání, něco v tom smyslu. Když padne zimní soumrak a večery jsou dlouhé přepadají myšlenky na cokoli - tehdy to byl kamará, bude to tři roky. I dnes, kdybych se pustila do tvorby na toto téma, jistě by něco vzniklo. Smutného... pochopitelně. Ale zvesela se také nedá pořád psát. Život jsou mraky i slunce.
Nejde o bolest v tehle basni, spise o "sbohemdani". A nesouhlasim se "syrovosti" basne, pokud ma realny zaklad, obdivuhodne ze neco takoveho napsala, je to ziva rana na papire co pripomina co bylo, neco jako fotka milovaneho. Pokud ne, i tak je to citelne
Přízrak? | Živote, stůj! | Jak kruté jsou děje našeho života... | Oči osudu | Křišťálová čerň