
3 013 autorů
jako voda v moři mi sny ucpaly uši
ticho hloubek se rozprostřelo
já němě v něm
se zastlanými víčky
vnímám jen rozmazané obrysy
neexistujících zvířat
žádné z nich se neodvážím nazvat jménem
neodvážím se dotknout jeho kůže
protože snům nevěřím
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
myslela jsem, že bych ji ořezala, osekala, opižlala až na samé jádro pocitu, přes který bych mohla už jen tak přejet jazykem ... ale nejde to, s kusem tlustého, oříznu vždycky i kousek libového ... a o ten bych nechtěla přijít, ani o ždibec. Líbí se mi tak jak je, i když mi ten začátek přijde zbytečně rozmazaný, pro ten konec básničce odpustím trochu toho špeku. Na konci je ten pocit, že pro husinu sedim centimetr nad židlí
Nemoje, ale moc dobrá - pro mě.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
- potěšila.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: Marka
kvalitní komentář (0)Reakce: Frida
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Sněžný úplněk | Pod bílým závěsem snu | Svízel | Podnájemníci | Plody podzimu