Ležím v trávě a dívám se k obloze,
do modrého apartmá se sivým přehozem.
Zde nade mnou bloudí ta duše,
se kterou chtěla jsem být.
Zde nade mnou bloudí ta duše,
pro kterou chtěla jsem žít.
V té modré barvě vidím oči,
co jiskřily pořád jak vlnky v řece,
V té sivé barvě vidím bolest,
co rozlomila dvě křehká srdce.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 3x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Měsíčné noci | Moje otázky | Pod salvou květů | Můj cit | Pod salvou květů