Nejsem jiný, jsem hlava v davu
častokrát svěšená, pštrosím se
rdím se a křičím do sebe
a neustále si protiřečím.
A čím? Nuže učením.
Zarputile tvrdím, že učit se
to již ne třeba, však
někdy víc než přeji si
jsem přerostlý žák
v lavici trpasličí velikosti.
A jedno už vím
pokud někdo řekne,, nikdy“
Nikdy někdy neplatí tak
jako nikdy předtím.
Snídá pak odříkaný krajíc.
častokrát svěšená, pštrosím se
rdím se a křičím do sebe
a neustále si protiřečím.
A čím? Nuže učením.
Zarputile tvrdím, že učit se
to již ne třeba, však
někdy víc než přeji si
jsem přerostlý žák
v lavici trpasličí velikosti.
A jedno už vím
pokud někdo řekne,, nikdy“
Nikdy někdy neplatí tak
jako nikdy předtím.
Snídá pak odříkaný krajíc.
Hodnocení: 3
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Líbí se mi výraz "pštrosím se". Jinak ale bloudím, nevím, jak báseň uchopit, aby mě netlačila do dlaní.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
MOC | Na moři širém | Klíč | Komiksoví lidé | Posel jara