Zrnka prachu
Dlí v mém zraku
Snění poznáš podle pachu
Mého sobeckého strachu
Tma je krutá, tma je zlo
Však krutostí nemá na světlo
Až totiž rosa odežene mé prokletí
Ve střípku pohlédnu do tváře děvčeti
Co odjakživa jsem ji znala
Která ve mne přebývala
Všem zpívala balady tklivé
Povahy byla nanejvíš snivé
Však sny se jen v prach proměnily
V očích jí pak zapálily
Strach ji pohltil, utekla
Do nebe či do pekla?
Piliny ve stolek se zpátky nezmění
Tělo bez duše pocítí soužení
Jak ryba bez vody
Zelené jahody
Má tragédie s nádechem pohody
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 16x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
jak psal Vydrýsek, rýmy to utápí
zkusila bych to pojmout volnou formou, trochu učesat, vynechat to co už bylo x krát použito
taky velký písmena na začátku nevypadají nejlíp
Jo prvotina Kafka je můj velký vzor... Vím, že rýmy jsou občas trochu slabé, ale některé básně hold nejsou založené na rýmech... Budu se to snažit zlepšit
Odraz neexistujícího... |